O knize
Kniha Neměli jste mi lhát není romantickým příběhem opuštěné malé holčičky, kterou si adoptuje milující rodina, a od té doby je vše zalité sluncem, ale příběhem ženy, kterou si adoptuje rodina, která si především nikdy žádné děti adoptovat neměla. Rodina, která nebyla prověřená, ale která byla přesto svým způsobem její, a tak v ní s požehnáním systému uvízla. Domácí násilí, hádky, manipulace a pokřivená láska se táhnou celým příběhem jako tenká červená nit, která nikdy tak docela nezmizí, jen se na ni občas raději zapomene, protože je to pohodlnější.
Knihu jsem psala dlouhých pět let a psala jsem ji často souběžně s tím, jak se ke mně dostávaly informace, které jsem vůbec neměla znát. Až na pár nepodstatných detailů je kniha zcela pravdivým a reálným záznamem toho, co se mi stalo a čím jsem si prošla. Doporučila bych ji všem, kteří nad adopcí uvažují, protože u takto zásadního životního rozhodnutí je třeba znát i stinnou stránku toho, co se všeobecně považuje za bohulibý počin. Někdy to opravdu nemusí vyjít, ale je to tabu, které se v naší krásné malé zemi stále ještě nesluší otevírat. Snad pomůže pochopit i těm nejzatvrzelejším, že děti mají právo na pravdu, mají právo vědět, kým jsou, protože lži, nevědomost a zatajování jim mohou zničit život. Buď jim to řeknete vy, nebo někdo jiný, a ten někdo jiný je vždycky ta horší varianta.
Knihu bych také doporučila těm, kteří se mnou můj příběh svým způsobem sdílí. Těm, kterým adopce zlomila srdce, ať už byl důvod jakýkoli, ale i těm, jejichž vztah s rodiči (klidně i vlastními) měl do ideálu daleko. Nenabízím univerzální řešení, ale vím, že jste. A už v tom nejste sami.
V životě můžete hrát, ale ve hře nemůžete žít.